Historie města

Jevíčko je přirozeným i hospodářským středem půvabné oblasti, nazývané pro svou mimořádnou úrodnost MALÁ HANÁ. Tato se rozprostírá od Boskovic k Městečku Trnávce, tj. v délce 25 km a v šířce 3 - 5 km. Nížina Malá Haná, obklopená zalesněnými kopci, je součástí dlouhého geologického prolomu zv. Boskovická brázda, který můžeme pozorovat na každé geologické mapě od Žamberku až po rakouský Krems.

  •  Nadmořská výška Jevíčka je u městské věže 366 m.
  •  Zeměpisná poloha 34° 23' vých. délky a 40° 30' sev. šířky.
  •  Počet obyvatel asi 2800.

Doba založení Jevíčka není jednoznačná. Existuje celá řada pověstí, ale je jisté, že Jevíčko existovalo jako slovanská obec již v 12. stol. Jako město je postavili kolonisté v první polovině 13. stol. V r. 1258 bylo povýšeno králem Přemyslem Otakarem II. na město královské s Magdeburským právem. Podřídil mu 13 okolních vesnic jako jeho hospodářskou základnu. Po stránce městské architektury patří Jevíčko k nejvýznamnějším ukázkám středověké architektury. Má elipsovitý tvar přizpůsobený výspě, na které bylo založeno. Ve svém středu má téměř pravidelné čtvercové náměstí (14.850m2), z jehož koutů se rozbíhají v pravoúhlých směrech ulice. Město mělo též oválné kamenné hradby (dodnes částečně zachovalé) se čtyřmi branami, kterými vedly přesně dle světových stran na náměstí hlavní silnice.
Jevíčko leželo na dvou obchodních stezkách, jednak na tzv. polské - tj. Praha - Litomyšl - Jevíčko - Olomouc - Krakov, dále na obchodní cestě od Brna na sever. Přesunutím obchodních cest ztrácí město své královské výsady i svobodu.

 

 
Znak města

Markraběcí stříbrně a červeně šachovaná orlice vpravo hledící, v modrém poli, se zlatou korunkou a zbrojí (tj. zobákem a spáry). Na prsou má štítek s písmenem "G" (značí v novočeštině "J"). O udělení městského znaku nemáme žádné zprávy, pravděpodobně se tak stalo v 13. stol.

 
Městská věž

Městská věž, původně gotická, doplňovala obranný systém města. Byla postavena současně s hradbami, z hradební zdi se do ní také vcházelo. R. 1593 byla zvýšena na 50 m, opatřena cibulovitou bání, hodinami a vzácným cymbálem zvonaře Jana Beneše z Moravské Třebové. Zvony z blízké zvonice sem byly zavěšeny r. 1709. Dochoval se největší z r. 1509 o váze 1 680 kg (z ostatních byla během obou světových válek ulita děla). Původní zvonice byla r. 1711 zasažena bleskem a shořela. Od r. 1715 stojí na jejím místě socha Mikuláše Tolentinského.

 
Městské hradby

Městské hradby - zbytky gotického opevnění středověkého města. Uzavíraly oválně v délce 1 km vnitřní město. Byly zbudovány ve 14. století na místě starých palisád. Naposled byly opraveny v 16. století za starostování Beneše Moltoše a Jana Čecha, jejich součástí byly čtyři brány, orientované podle světových stran. Ještě roku 1768 byly otevírány po rozednění a zavírány hodinu po západu slunce.

Pro zajímavost uvádíme datum zboření městských bran:

1. Jižní brána 1835
2. Severní přezdívaná také "Židovská" 1845
3. Východní 1846
4. Západní taktéž nazývaná jako "Horní" 1907, která stála vedle Městské věže a nesla erby města, které jsou dnes umístěny na věži

  
Synagoga

Bývalá židovská synagoga - nyní stánek církve čsl. Husitské. Pořádají se zde také výstavy a koncerty. Byla postavena r. 1794 z materiálu, získaného z původního farního kostela, zbořeného (na náměstí Komenského) r. 1791. Nahradila synagogu dřevěnou, která shořela při velkém požáru města r. 1747.

 

  
Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel byl postaven v letech 1762 - 1766 podle plánů Pavla Merty z Boskovic na místě strženého kostela, ve kterém byly hrobky několika šlechtických rodin a řeholníků. K severní části nynějšího kostela byla přistavěna Karlem Vincencem z Neuburku r. 1778 kaple s hrobkou, svému účelu sloužila ještě r. 1867. R. 1869 byl kostel poškozen požárem. Zajímavý je barokní interiér. Za pozornost stojí socha P. Marie na hlavním oltáři, přenesená do Jevíčka r. 1617 a původně umístěná v kapli nad hrobkou pánů Žalkovských ze Žalkovic, dále obraz svaté rodiny, pocházející z kaple sv.Trojice, zrušené r. 1784 a obraz Horské kázání od slavného rakouského malíře, rodáka křenovského, E. Kasparidese, křtitelnice a dřevěná gotická madona, nejstarší památka z farního kostela, zrušeného téhož roku. Do r. 1784 byl kostel klášterním, od r. 1785 je kostelem farním.


Gotický kostelík svatého Bartoloměje

Gotický kostelík svatého Bartoloměje se nachází západně od města spolěčně s malým hřbitůvkem pro obce Bělá, Zadní Arnoštov a Víska. V blízkosti hřbitůvku se nachází střepový materiál z dávné vsi Ursedel, která v 12.-13. stol. zanikla. Dnešní kostelíček byl přestavěn po roce 1936, kdy vyhořel.


Zámeček

Renesanční zámek byl postaven roku 1559 Prokopem a Jetřichem Podstatských z Prusínovic jako tvrz (z původního vzhledu se dochovala pouze věž). Koncem 18. století byl přestavěn do současné podoby.


Mařín - Rumpálová studna

Osada Mařín (od Jevíčka 6,8 km) vznikla v roce 1790 parcelací vrchnostenského dvora Lichtenštejnů v Zadním Arnoštově. Podmínkou rozprodeje pozemků bylo zajištění zdroje pitné vody. Proto se toho roku začala kopat obecní studna, dokončená roku 1793, kdy nabyli svých pozemků první osadníci. Hloubka studny byla tehdy cca 30 metrů a pro častý nedostatek vody byla roku 1824 dále prohlubována na současných 68,5 m. Studna byla původně neopláštěná se šestibokou střechou a rumpál se poháněl dvěma klikami umístěnými na protilehlých koncích spodní hřídele. Asi po ulomení jedné z nich, byl rumpál doplněn dalším setrvačníkem loukoťovým kolem, které mělo nahradit sílu jedné osoby. 

Více...