Zadní Arnoštov

Původ má v německé kolonizaci, kdy zakladatelem byl podle Františka Plecha jistý kolonizátor Ernest, pověřený osadu založit. Také původní jména tomu nasvědčují: Ernistendorf, Arnolzendorf, Arnolddorf později Hinter Ehrnsdorf. První německé obyvatelstvo přišlo z hornatého kraje Frankenwaldu (Franckého lesa). Zadní je označen proto, že 3 km severně od něj leží Arnoštov Přední. Pod pravomoc města Jevíčka patřil Zadní Arnoštov do roku 1323. Od roku 1465 byl součástí panství trnavského až do roku 1636, kdy spadal pod panství třebovské. Roku 1628 je připomínána zákupní rychta, později dvoupodlažní dům s horní roubenou částí. Po zrušení nevolnictví v roce 1781 obyvatelstvo dostalo volnost ve výuce řemeslům, stěhování se do míst s lepší obživou. Vrchnosti hrozil úbytek pracovních sil, proto se snažila tomu předejít rušením panských dvorů a zakládáním vesnic a osad, aby získala trvalý zdroj finančních příjmů z různých poplatků od nových obyvatel. Kníže Alois Lichtenstein z Moravské Třebové proto zrušil dvůr v Zadním Arnoštově a založil dvě nové osady – Lípu a Mařín. Obživu místním skýtalo zemědělství, tkalcovství, hornictví při těžbě grafitu, lupku, manganové rudy v dnes zaniklých dolech, práce v kamenolomu a v lese.

Od začátku 19. století v Zadním Arnoštově fungovala jednotřídní obecná škola, od roku 1904 škola dvoutřídní s cca 100 žáky. V roce 1885 zde byl založen Sbor dobrovolných hasičů, který vlastnil od roku 1890 vzácnou čtyřkolovou ruční stříkačku od firmy Smékal z Čech po Kosířem, od roku 1978 je tato v majetku SDH Jevíčko. V roce 1895 byla v Zadním Arnoštově založena Záložna, která měla tolik finančních prostředků, že mohla půjčovat zájemcům do Jevíčka a okolních obcí. Po druhé světové válce došlo k vysídlení původních německých obyvatel ze Zadního Arnoštova, Lípy a Mařína, kterých zde v roce 1941 žilo 700. Aktuálně zde žije cca 65 stálých obyvatel. Na katastru Zadní Arnoštov se nachází několik kulturních památek, z nichž nejrozsáhlejší je areál staroslovanského hradiště na Maříně. Raritou je dřevěná rumpálová studna tamtéž. Barokní kaple před Zadním Arnoštovem s restaurovanými nástěnnými malbami datovanými do roku 1768 se stala Památkou roku v Pardubickém kraji pro rok 2019.